Růže a kříž v Evropě 2026

O konferenci

Reprezentant lidstva - R. Steiner

Archangel Michael, Theophanes the Cretan

Česká růže

Ilustrace z Tajných symbolů rozekruciánů, z 16. a 17. století

Přednášející

Terry Boardman

Terry Boardman (nar. 1952) pochází z Chesteru v Anglii. Po absolvování studia historie na Manchesterské univerzitě strávil 7 let prací v Japonsku, kde se naučil japonsky. V roce 1981 v Anglii objevil antroposofii, která ho dovedla k eurytmickému vzdělání (diplom 1988). Po návratu do Japonska se v letech 1991-94 věnoval eurytmii a překladatelské práci. Od roku 1990 přednáší na témata historie a aktuálního dění v mnoha zemích a napsal čtyři knihy: „Mapování tisíciletí“ (1998), „Kaspar Hauser - odkud přišel?“ (2006) (vydáno také v češtině) a „Nepřátelství Západu vůči Rusku“ (2023). Jeho čtvrtá kniha o křesťanském sionismu vyjde na jaře 2026. Pravidelně přispívá do čtvrtletníku „New View“, který vychází v Británii. Řada jeho rozsáhlých překladů byla publikována, např. v roce 1997 „The Ashio Riot of 1907“ od Kazua Nimury; v roce 2014 „Ludwig Polzer-Hoditz - A European“ od Thomase Meyera; a v roce 2025 „Lord Stanhope - The Adversary of Kaspar Hauser“ od Johannese Mayera. Žije ve Stourbridge v Anglii. Webové stránky www.threeman.org

Markus Osterrieder

Dr. Markus Osterrieder, narozený v roce 1961 v Mnichově, studoval východoevropské dějiny, slavistiku a politologii v Mnichově, Toulouse a Varšavě. S dílem Rudolfa Steinera se seznámil v roce 1975. V letech 1982 až 1987 žil v Toulouse. Po několika letech v Institutu pro východoevropská studia v Mnichově pracoval jako nezávislý historik, spisovatel a přednášející v mnoha zemích, od Britských ostrovů a Kavkazu až po Írán, Ukrajinu a Rusko. Zaměřuje se především na otázky kulturní výměny a mediace mezi Východem a Západem. Je autorem knih „Sluneční kříž a strom života: Irsko, oblast Černého moře a křesťanství střední Evropy“ (1995, 2. vydání 2027) a (spolu s Baruchem L. Urielim): „Válka všech proti všem a zrození nového bratrstva“ (1998), „Obranná říše míru: Obrazy války a míru v Polsku a Litvě (1505-1596)“ (Diss., 2004), „Osvětlování světa: Starověké íránské dějiny“ (2008), „Keltové a vývoj emocionální duše: Proměny rané evropské kultury“ (2009), „Od synarchie k Šambale: Role politického okultismu a sociálního mesianismu v aktivitách Mikuláše Roericha“ (2012), „Svět v přerodu. Národnostní otázka, plány řádu a postoj Rudolfa Steinera v první světové válce". (2014). Webové stránky: www.celtoslavica.de

Richard Ramsbotham

Richard Ramsbotham se narodil v roce 1962 v Northumberlandu v Anglii. Je spisovatelem a divadelním režisérem, autorem knih „Kdo napsal Bacona? Shakespeare, Bacon a James I.“ a „Přesná záhada – básnický život Vernona Watkinse“, několika her, včetně „Vzpomínky na válku“ a „Vyhoření Goetheana“, a mnoha článků o kulturních tématech a aktuálním dění. Přeložil a režíroval také čtyři Mysterijní dramata Rudolfa Steinera („Čtyři moderní mysterijní dramata“, RSP 2023). Je spoluzakladatelem Fourfold Living Arts, iniciativy, která spojuje performativní umění se zkoumáním kulturních otázek a aktuálního dění

Anežka Janátová

Působila jako psycholožka a ředitelka v Jedličkově ústavu v Praze, založila Akademii sociálního umění Tabor. Iniciovala vznik Sociálně terapeutického centra a Nadace Tábor, založila Spolek pro léčebnou pedagogiku, sociální a uměleckou terapii v ČR. Od roku 2008 je předsedkyní Anthroposofické společnosti v ČR.

Fotografie z ročníku 2025

Program

2. - 4. října 2026 v Anthroposofické společnosti, Hošťálkova 392/1d, 169 00 Praha 6 - Břevnov

Přinášíme přehled témat letošní konference. Podrobnější časový harmonogram bude upřesněn a zveřejněn na tomto místě. Registrovaní účastnící obdrží harmonogram spolu s organizačními pokyny rovněž e-mailem.

Růst technokratické kontroly / Markus Osterrieder

Technokracie založená na akademických metodách a širokém využívání technologií zažívá pozoruhodnou renesanci. V naději na pokrok se však skrývá antidemokratický projekt, který je spřízněn s populismem, autoritářstvím a extremismem. Dnes se s technokratickým pokušením opět setkáváme v reakcích na pandemie, v digitálních řídicích systémech a ve fantaziích o všemocnosti Silicon Valley. Nerozhodují volení politici, ale experti a specialisté v politice a administrativě, a to na základě technických znalostí, dat a měřitelné efektivity. Spoluzakladatel společnosti Palantir Alexander C. Karp ve své knize „Technologická republika“ tvrdí, že softwarový průmysl musí proto znovu vybudovat svůj vztah s vládou, aby si Západ mohl udržet svou geopolitickou výhodu a moc nad lidským vědomím.

Boj o vlastní vědomí: O „kognitivní válce“ a síle „egregorů“ / Markus Osterrieder

V posledních letech se stále více ukazuje, že snaha o kontrolu nad obsahem vědomí obyvatelstva musí počítat i s vlivem myšlenek. Od raného novověku se v okultismu hovoří o vytváření egregorů (z řeckého „egrégoroi“, strážci): jakákoli skupina lidí, která po delší dobu směřuje svou vůli, myšlenky a činy ke společnému cíli, vytváří psychicko-emoční pole myšlenkové síly, které se rozprostírá mezi členy skupiny. Toto pole je poháněno energií jednotlivých členů skupiny, ale má je také emocionálně posilovat prostřednictvím synchronizace událostí. To vede jedince, jejichž vědomí je posíleno, k otázce: Co to vlastně má společného se mnou? Chci to vůbec? A pokud ne, proč to v sobě dovolím? Jak napsal v 15. století v křesťansko-manichejském duchu Petr Chelčický, zakladatel Českých bratří: „Čin vykonaný z donucení autority se velmi liší od činu vykonaného v lásce a s dobrou vůlí, z něhož vznikají slova pravdy.“

Amerika - Evropa - Čína: Lze se vyhnout světové válce? / Terry Boardman

Není náhodou, že v tomto prvním skutečně globálním 21. století stojí Amerika a Čína proti sobě a že mezi nimi je Blízký východ a také Evropa - „Střední kontinent“ - jejíž kultura a civilizace byly z velké části vytvořeny impulsy přicházejícími z Blízkého východu. Konflikt mezi Čínou a Amerikou se zdá být téměř nevyhnutelný. Světové války postihují všechny, současné i budoucí generace, až po tu nejmenší vesnici. Co představují Čína, Evropa a Amerika? Jak může Evropa pomoci zabránit další válce mezi Východem a Západem, světové válce mezi Čínou a Amerikou? Tato přednáška osvětlí tyto problémy a zodpoví tyto dvě otázky.

Rosekruciánství, osvícenství a založení Ameriky - 1776-2026 / Richard Ramsbotham

Dne 4. července letošního roku oslavily Spojené státy americké 250. výročí podepsání Deklarace nezávislosti. Mnozí tento dokument označují za jeden z nejdůležitějších historických dokumentů všech dob. Objevily se dokonce názory, že vznikl z rosekruciánského impulsu. Co je na tom pravdy? Jaký byl vztah „otců zakladatelů“ USA k osvícenství, racionalistickému myšlení a náboženství? Jaký byl jejich vztah k svobodnému zednářství? Přednáška se rovněž bude zabývat vlivem Francise Bacona a jeho díla Nová Atlantida na vznik USA - vlivem, který mnozí mylně interpretují jako důkaz rosekruciánského původu. Závěrem se v přednášce zaměříme na to, co by mohla obnášet skutečná rosikruciánská metamorfóza impulsů, jež stály u zrodu Deklarace nezávislosti.

Kam se ubírá antroposofické hnutí 100 let po smrti Rudolfa Steinera? Hledání cesty mezi Skyllou a Charybdou. / Richard Ramsbotham

Jakým směrem se antroposofické hnutí ubírá 100 let po Steinerově smrti a jaká nebezpečí mu hrozí? Jako moderní formu cesty mezi Skyllou a Charybdou lze na jedné straně vnímat setkání s jasnovidnou mystikou a na druhé straně pohlcení hlavním proudem konvenčního světa. Jaké jevy a symptomy jsou s tím spojené? Jak můžeme najít cestu mezi těmito dvěma extrémy? Co je zapotřebí pro obnovení vztahu k antroposofii, která by mohla zásadně přispět, alespoň prostřednictvím hlubokého porozumění, k narůstajícím světovým výzvám, kterým nyní čelíme? (Richard se ve své přednášce bude odkazovat i na svou nedávno vydanou knihu: Who Was Rudolf Steiner? An Untold Story. [SteinerBooks 2026])

Mysterijni obrazy pohádek, jako varování před možnými chybnymi kroky, ale zároveň jako lék pro Duši / Anežka Janátová

Přistupují ke mně obrazy pohádek. V nich je uchováno tajemství dávných mysterijních pravd, tedy diagnóza, ale zároveň možnost léčení. Například pohádka o Otesánkovi upozorňuje na nebezpečí materialismu, když člověk přestane rozlišovat. Starší manželé nemají děti. Nejdou na umělé oplodnění, ani neadoptují dítě z dětského domova. Dědeček najde v lese pařízek, podobný děťátku. Babička se zaraduje, pařízek oblékne a začne ho krmit. Dají mu jméno Otesánek. Ten se má k světu, ale chce stále více. Má svou průpověď: „Jed jsem, sněd jsem...“ Když v polovině 19. století začalo lidstvo propadat materialismu, byly moudrými sbírány pohádky jako lék pro lidské Duše.

Co má společného Mistr Rafael se školstvím a inkluzí / Anežka Janátová

To, co mohlo školství opět posunout směrem k hlubšímu rozumění a praktikování lidských kvalit a hodnot, je atakováno ze všech stran - učiteli, rodiči a nakonec i dětmi. Slovo inkluze se stalo slovem velmi problémovým, až nepřátelským. Vezměme si příklad z Rafaelova obrazu Proměnění na hoře Tabor. Rafael nám staví před oči možnost, jak můžeme budoucnost uchopit. Na hoře, v duchovním světě, nad našimi hlavami se děje mystérium. A pod horou, v dolní polovině obrazu je shromáždění lidí, kteří vzrušeně gestikuluji kolem asi dvanáctiletého chlapce. Ten dostává epileptický záchvat a zdviženou rukou ukazuje na mysterium v oblačném světě, protoze on ho vidí.

Přihláška